Jako typická teenagerka jsem se o stravování moc nestarala a řídila se heslem „co chutná, to je dobré“. V devatenácti jsem si ale začala všímat, že se necítím dobře, přibírám a chybí mi energie. To mě přimělo přemýšlet nad tím, co jím a jak to ovlivňuje mé tělo.

Na začátku jsem dělala spoustu chyb — zkoušela jsem extrémní diety a detoxikační kúry, které mě spíš vyčerpávaly než pomáhaly. Časem jsem ale pochopila, že klíčem není přísnost, ale rovnováha a dlouhodobé návyky. Začala jsem se učit o výživě, měnit své stravování podle toho, co opravdu potřebuje mé tělo, a postupně jsem se cítila lépe a zdravěji.

Moje cesta mě přivedla ke studiu výživy na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a k hlubšímu porozumění tomu, jak jídlo ovlivňuje zdraví a pohodu. Sport a pohyb se pro mě staly samozřejmou součástí života.